close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

o koních ve válce...

20. ledna 2009 v 17:54 | akik |  povídky a příběhy
Následující verše jejich autor Viktor Dyk napsal před téměř sto lety. Zkuste se i vy, prosím, zamyslet nad jejich odkazem a znovu si připomenout nesmyslnost všech válek, tentokrát z pohledu utrpení zvířat nevinně vtažených do našich (lidských) záležitostí …

Na levém křídle a poslední já budu stát
a tušit nebude, oč prosit chci, žádný kamarád
a paty k sobě, špičky od sebe,
pro tebe sne můj divný, pro tebe
já budu meldovat.
Hlásím pane hejtmane, že se mi zdál sen,
vojna byla a já ležel v poli zastřelen,
a zrovna u mne Váš kůň taky pad,
nám přáno bylo spolu umírat,
to z Boží vůle jen.

To k ránu bylo as, neb Měsíc zrud a Váš kůň hlavu zdvih
a zvláštní věc, měl jako já prostřelený břich
a v jeho očích takový styd žal,
kdos divil se v nich, kdos se ptal
a ruce lomil v nich.

Že louky voní kol a jetely a kvete řeřicha
a on...kůň...což byl vinen čím, má díru do břicha,
že na něm seděl kdos, už nesedí,
a oči vědět chtí, však nevědí
a v hrdle vysychá …

Oh, v hrdle vysychá … a chtěl by ržát … že neví, neví proč?!
Sluníčko zlaté, což neměl on tě rád - ty už ho nechceš … proč?
Proč necinkne už nikdy podkova,
proč nebe v krvi, nohy z olova,
hó - toč se světe, toč …

Hlásím pane hejtmane, že byl to strašný sen,
ty oči zvířete, ty křičely a z důlků lezly ven,
křičely na mne, jestli já to vím
proč ležíme tu s břichem děravým?
Co měl jsem říci jen …?

Hlásím pane hejtmane a já to musím říct:
tož, člověk rád jde, člověk musí jít, když pán chce, smrti vstříc.
Však koní šetřte, prosím tisíckrát,
to dobytče se strašně umí ptát,
proč nesmí žíti víc …
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama