| Křest ohněm (Feuertaufe) |
Semir: Richtere! Jak jste se sem dostal? Jan: Jak asi, zhmotnil jsem se! Semir: Co to blábolíte? Jan: Hej! Ty to neumíš? Nikdy jsi to neviděl? Semir: Tak pozor. Za prvý - nejsme kolegové! Za druhý - přátelé mě oslovují kapitáne a nevim o tom, že by jsme si tykali - a připoutá Jana k trubce Jan: Co blbnete! Semir: Konec zhmotňování! Zůstaneš tady... Šéfová: Hartmut Vám teda jako parťák taky nevyhovuje. Semir: Šéfová, prosím Vás. Ten kluk nerozezná odstavnej pruh od předjížděcího! Šéfová: To je už dvanáctý! Uvědomujete si to? Semir: Potřebuju někoho, kdo mi bude krejt záda a né batole, kterýmu musim dělat chůvu! Šéfová: Tak co navrhujete? Semir: Víte šéfová, než mít na krku toho holobrádka, to budu radši sloužit sám. Šéfová: Ale... Semir: Opravdu. Bude to lepší. Pro moje nervy a pro můj celkovej zdravotní stav. |
| Falešné signály (Falsche Signale) |
Jan: Hergot! Stein a jeho banda jsou už za horami a heroin za 50 miliónů je pryč a já... Semir: ...máš místo okna hajzl! (Reaguje na toaletní mísu zabořenou v Janově voze.) Hotte: Musím říct, že palubní toaletu jsem si představoval malinko jinak. Bonrath: Doufám, že ten poslední spláchnul! Jan: Předjížděl jste zprava! Řidič: Viděl jsem tam mezeru, tak jsem to tam tudy střihnul. Semir: Ta mezera byl odstavný pruh - né pruh pro předjíždění. Řidič: Aha. Jan: Jste ochoten zaplatit pokutu 200? Řidič: To snad nemyslíte vážně. To je hrozně moc. Jan: Moc? Semir: 200, seš si jistej? Jan: No, více méně! Semir: Co vás na tý policejní škole učili! Jan: Na tomhle jsem asi zrovna chyběl. Hele, máš tady u sebe katalog pokut? Semir: Ne. Jan: No tak budeme smlouvat! Semir: Smlouvat? Hele, tady nejsme v Turecku, to je německá dálnice! |
| Heinrich a Paul (Heinrich und Paul) |
Jan: Hele, víš že je to hodně nezdravý? Semir: Tohle je restaurace na dálnici. Tady nic zdravýho nemaj! Jan: Nénene! Ty si to sněz, já pojedu. Semir: No tak jó ale opatrně. Dneska jsme to auto přivezl ze servisu. Jan: No jasně, samozřejmě! Semir: Opravdu pojedeš hodně opatrně? Jan: Semire, jak můžeš být takhle nedůveřivej! Jan jel "opatrně" a rozflákal Semirovo auto. Semir: Něco takovýho by se mi taky líbilo. Kdyby jsi mi můj auťák nerozbil na mraky! - mává svému BMW na rozloučenou... Šéfová: A Semire, tu skvrnu by jste měl přes noc namočit nebo ji z toho nedostanete. Jan: Moje máma... Semir: Víš co! Šéfová: Mazlavé mýdlo! Semir: Hmm... jo. Jan: Tak Luisi, jak je to s tou dutou municí? Semir: Chceme jména tvých zákazníků. Luis: Tak dobře už si vzpomínám. Ten co jsem mu to prodal se jmenuje: polibte mi prdel. Semir: Luisi, myslím, že nám lžeš! Heinrich: A ty zase žvaníš ze spaní. Paul: Nežvaním! Heinrich: Žvaníš! Kdyby si ti poliši sedli k posteli, tak by měli tvoje přiznaní napsaný natotata! |
| Smrtonosná zásilka (Tödliche Fracht) |
Hotte: Takhle nás nechat ve štychu! Jan: Časy jsou tvrdý! Každej myslí jen na sebe! Semir: Nedokážu si to představit. Šéfová by nás neopustila jen proto, že ji někdo slíbil větší prachy! Poslyš Hotte, s kým to vlastně telefonovala? Hotte: Co já vim. To jsme se k ní měl tisknout a špicovat uši? Semir: Aspoň by jsme teď něco věděli! Bonrath: Člověče Hotte, nemysli si, že mě by bylo jedno kdyby šéfová odešla. Víš, že na to mám jasnej názor a ten jí řeknu kdykoliv přímo do očí. Na to se spolehni! Hotte: Tím si nejsem tak jistej Bonrath: No jasně! A taky jí řeknu, že od ní není zrovna vkusný zvát si sem svýho novýho zaměstnavatele! Hotte: Jó. A kdy jí to řekneš? Bonrath: Nejradši hned! *a povytahuje si kalhoty* Šéfová: Ještě něco? Bonrath: Ehm ano, mám ještě něco teda... já jsem chtěl, chtěl jsem... Šéfová: Ano? Bonrath: Nepotřebujete rohlíčky, kafíčko nebo... Šéfová: Bonrathe, především mě už nerušte! Je to jasný? Bonrath: Hmm, hmm. |